Lushoto
30. 8. 2007
Konec cesty autobusem, asi 34 km od vesnice Mombo, vede cesta serpentynama vzhuru a je krasny vyhled na kopce a vodopady. Po prijezdu na "autobusove stanoviste" ve meste, zazivame trochu sok, nebot v zavazadlovem prostoru, kde meli byt nase batohy, jsou pouze cizi zavazadla. Po obejiti celeho autobusu, nakonec i my (asi po desiti minutach) nachazime nase batohy v utrobach autobusu. Pak uz se na nas lepi dva mistni, nabizi nam safari a vylety do okoli. Samozrejme nas doprovazi do nami vytipovaneho hotelu, kde se ubytovavame a jdeme se k nim informovat o cenach. Ty nam ale rikaji prehnane a mi nesouhlasime. Potom jsou ochotni jit niz i o vice jak polovinu a to se nam zda uz napadne, tak dekujeme a loucime se s nimi s tim, ze jak budeme mit zajem, zajdeme k nim do kancelare s nazvem TAYODEA. Tento prvni den delame uz jen nakup jidla, nebot cesta autobusem nam zabrala skoro cely den. Zjistujeme, ze zde clovek nekoupi ani 5-litrovy kanistr vody a na mistnim trhu je neuveritelny binec a to takovy, ze je problem jim projit, aniz by clovek do neceho neslapl. Vecer zjistujeme, ze tece horka voda a mi konecne podlouhe dobe pocitujeme ten krasny pocit pri koupani se v teple vode.
Druhy den se vydavame na pruzkum mesta a okoli. Cestou se stavujeme do Turisticke kancelare, kde se informujeme na ceny vyletu, a hned na zacatku nam sdeluji sice vcelku vysokou cenu, ale rovnajici se te, co by se usmlouvala ve vcerejsi kancelari. Zajistujeme si zde tedy zitrejsi vylet na Viewpoint a Irente farm a pak uz jdeme na prochazku po okoli. Moc dlouho tato prochazka netrvala, nebot po 30 minutach chuze dochazime do vesnicky, kde se v mistnim kadernictvi informujeme, za kolik Katce udelaji copanky po cele hlave. S cenou 20 000Tsh souhlasime, usedame na zidle a na Kacu se vrhaji dve kadernice, misty tri. Po vice jak 5 hodinach stravenych v teto mistnosti, ma Kacka novy uces, jak je videt na fotkach :). Pak uz je cas jit pouze zpet do hotelu, nebot je neco po 17:00 a mi uz mame hlad. Zde nakonec travime dalsich 5 hodin vazanim niti na konce copanku, nebot v kadernictvi jsme odmitli gumicky, ktere nevypadaly zrovna nejlepe.
Dalsi den jdeme ve stanovenou dobu srazu do kancelare, ale uz po ceste k ni si nejsme jisti, zda vylet dnes podstoupime. Je vsude zatazeno a zacina prset. Nakonec tento vylet dnes odmitame a jdeme do Montessori sisters mision, kde se da koupit syr, jam, bananove vino a sposta dalsich rucne delanych veci k jidlu a piti. Je zde moznost nahlednout do vyrobny, ale pouze od pondeli do patku a mi tady byli v sobotu. :( Ale syr i bananove vino bylo vynikajici.
Nedelni rano je podobne vcerejsimu, ale vzhledem k tomu, ze se zitra premistujeme na dalsi misto, rozhodujeme se, ze se pokusime dojit na Viewpoint a Irente farm sami, bez mapy a pruvodce. Nechce se nam ho platit, kdyz nam je jasne, ze z vyhlidky nebude nic videt. Cestu se nam podari najit velice rychle a to proto, ze dana vyhlidka se nachazi u hotelu se stejnym jmenem. Cesta trva hodinu a pul az dve hodiny a je prijemna. Neda se zde ani zabloudit. Proto se divime, za co chcou pruvodci tolik penez (10 000 na osobu). Vyhled z vyhlidky mame takovy jak jsme predpokladali - krasny a bily :). I tak jsme radi, ze jsme se zde vydali. Dokonce jsme se vyfotili s chameleonem Johnem od mistniho chlapce. Cestou zpet navstevujeme vyhlasenou Irente farm, kde si platime obed, coz je domaci vyborny cerny chleb, syr, tvaroh, maslo, jam, juice a zelenina a kupujeme si sebou syr, tvaroh a passion jam. Vsechno nam zde neuveritelne chutnalo a s plnymi zaludky se vydavame na cestu zpet do Lushota.
V pondeli rano vstavame v 5:30, nebot v 6:30 mame byt u autobusu, ktery nas poveze do Moshi, ke Kilimanjaru. Mi tam v danou dobu jsme, ale na autobus cekame jeste deset minut. Cesta spolecnosti Fasaha neni vubec prijemna. I presto, ze mame mit zaplacene misto, musime o nej bojovat (samozrejme vyhrajeme), batohy se nevlezou do "zavazadloveho prostoru" a putuji na strechu (snad nebude prset). Po chvili se autobus plni tak, ze lidi stoji i v ulicce (to jsme jeste u dalkovych autobusu nevideli). Cestou pribirame stale vice lidi a Misa musi bojovat znovu, nebot sedi na sedadle do ulicky a lidi ho bouchaji, stoupaji na nohy a skoro sedaji na jeho klin. Misa se ale nedava, vsem to oplaci, a tim si vybojuje prazdne misto i v ulicce vedle sveho sedadla. Proste desna cesta.
Druhy den se vydavame na pruzkum mesta a okoli. Cestou se stavujeme do Turisticke kancelare, kde se informujeme na ceny vyletu, a hned na zacatku nam sdeluji sice vcelku vysokou cenu, ale rovnajici se te, co by se usmlouvala ve vcerejsi kancelari. Zajistujeme si zde tedy zitrejsi vylet na Viewpoint a Irente farm a pak uz jdeme na prochazku po okoli. Moc dlouho tato prochazka netrvala, nebot po 30 minutach chuze dochazime do vesnicky, kde se v mistnim kadernictvi informujeme, za kolik Katce udelaji copanky po cele hlave. S cenou 20 000Tsh souhlasime, usedame na zidle a na Kacu se vrhaji dve kadernice, misty tri. Po vice jak 5 hodinach stravenych v teto mistnosti, ma Kacka novy uces, jak je videt na fotkach :). Pak uz je cas jit pouze zpet do hotelu, nebot je neco po 17:00 a mi uz mame hlad. Zde nakonec travime dalsich 5 hodin vazanim niti na konce copanku, nebot v kadernictvi jsme odmitli gumicky, ktere nevypadaly zrovna nejlepe.
Dalsi den jdeme ve stanovenou dobu srazu do kancelare, ale uz po ceste k ni si nejsme jisti, zda vylet dnes podstoupime. Je vsude zatazeno a zacina prset. Nakonec tento vylet dnes odmitame a jdeme do Montessori sisters mision, kde se da koupit syr, jam, bananove vino a sposta dalsich rucne delanych veci k jidlu a piti. Je zde moznost nahlednout do vyrobny, ale pouze od pondeli do patku a mi tady byli v sobotu. :( Ale syr i bananove vino bylo vynikajici.
Nedelni rano je podobne vcerejsimu, ale vzhledem k tomu, ze se zitra premistujeme na dalsi misto, rozhodujeme se, ze se pokusime dojit na Viewpoint a Irente farm sami, bez mapy a pruvodce. Nechce se nam ho platit, kdyz nam je jasne, ze z vyhlidky nebude nic videt. Cestu se nam podari najit velice rychle a to proto, ze dana vyhlidka se nachazi u hotelu se stejnym jmenem. Cesta trva hodinu a pul az dve hodiny a je prijemna. Neda se zde ani zabloudit. Proto se divime, za co chcou pruvodci tolik penez (10 000 na osobu). Vyhled z vyhlidky mame takovy jak jsme predpokladali - krasny a bily :). I tak jsme radi, ze jsme se zde vydali. Dokonce jsme se vyfotili s chameleonem Johnem od mistniho chlapce. Cestou zpet navstevujeme vyhlasenou Irente farm, kde si platime obed, coz je domaci vyborny cerny chleb, syr, tvaroh, maslo, jam, juice a zelenina a kupujeme si sebou syr, tvaroh a passion jam. Vsechno nam zde neuveritelne chutnalo a s plnymi zaludky se vydavame na cestu zpet do Lushota.
V pondeli rano vstavame v 5:30, nebot v 6:30 mame byt u autobusu, ktery nas poveze do Moshi, ke Kilimanjaru. Mi tam v danou dobu jsme, ale na autobus cekame jeste deset minut. Cesta spolecnosti Fasaha neni vubec prijemna. I presto, ze mame mit zaplacene misto, musime o nej bojovat (samozrejme vyhrajeme), batohy se nevlezou do "zavazadloveho prostoru" a putuji na strechu (snad nebude prset). Po chvili se autobus plni tak, ze lidi stoji i v ulicce (to jsme jeste u dalkovych autobusu nevideli). Cestou pribirame stale vice lidi a Misa musi bojovat znovu, nebot sedi na sedadle do ulicky a lidi ho bouchaji, stoupaji na nohy a skoro sedaji na jeho klin. Misa se ale nedava, vsem to oplaci, a tim si vybojuje prazdne misto i v ulicce vedle sveho sedadla. Proste desna cesta.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář